Maruška Kudeříková: Žít a věřit!

Své mládí obětovala boji za vítězství nad fašismem

Letošní brněnská akce Meeting Brno připravuje také vzpomínku na Marušku Kudeříkovou, hrdinku komunistického odboje proti fašismu, statečnou mladinkou vlastenku, vzor pro každou mladou generaci. Meeting Brno deklaruje, že Kudeříkovou připomene »bez ideologických nánosů«. Chtějí prý přispět k narušení stereotypního uvažování bez »ohýbání skutečností ve prospěch ideologií«. Jako Brňanka se k tomu musím vyjádřit.

Tendenční či jednostranný popis událostí prý může vést k nežádoucím jevům ve společnosti, píšou organizátoři Meetingu Brno. Je to sebevědomí, nebo troufalost, že právě ten jejich pohled na historické události bude objektivní? Nevím, jak to organizátoři dokážou, když celý tento projekt je od samého počátku velmi tendenčně a ideologicky jednostranně zaměřený.

U samého počátku těchto akcí byla přece omluva brněnským Němcům za vysídlení, aniž by tomu předcházela omluva brněnských Němců za příkoří, které brněnskému obyvatelstvu většinově prováděli v době okupace. Kritika organizátorů za zánik multikulturního Brna vysídlením brněnských Němců nikdy nedoznala objektivního pohledu na činnost brněnských Němců v době okupace, na likvidaci židovského a romského obyvatelstva, na popravy našich statečných odbojářů v Kounicových kolejích a jinde. Naopak zvaním představitelů Sudetoněmeckého landsmanšaftu do Brna včetně Bernda Posselta, který neskrývá svůj revanšismus, jednoznačně ukazují na ideologické zaměření těchto akcí. Nelze tedy uvěřit, že vzpomínkou na hrdinku komunistického odboje Marušku Kudeříkovou to myslí zcela upřímně.

Bude zajímavé sledovat, kam bude upřena pozornost. Chtěla bych věřit, že na besedy s mladými přijdou i ti zástupci ODS a KDU-ČSL, kteří v 90. letech neprotestovali proti odstranění busty Marušky Kudeříkové z budovy vydavatelství Rovnosti. Zřejmě by kazila přejmenování ulice na Milady Horákové. Byly by tam dvě osobnosti různého ideologického zaměření a stejného osudu. Tak to snad přiznají, jak jim vadila právě ona, komunistická odbojářka, krutě sťata sekyrou za svůj boj proti nacismu. Jak sama vyznala: »26. března 1943 o půl sedmé večer, dva dny po dovršení 22. roku svého života, vydechnu naposled. A přece do posledního okamžiku! Žít a věřit! Měla jsem vždycky odvahu žít, neztrácím ji ani tváří v tvář tomu, co se v lidské řeči nazývá smrtí.«

V zapomnění záměrně

Maruška Kudeříková upadla od 90. let v zapomnění záměrně, stejně jako Julius Fučík, Jožka Jabůrková a mnoho a mnoho dalších. Je třeba je znovu mladým lidem připomínat. Vždyť bojovníci proti fašismu pokládali svůj život za to, aby jejich rodiče a dnešní mladí lidé mohli žít. To je jistě chvályhodný počin. Vzejde návrh z akce Meeting Brno, i doporučení pro ministerstvo školství, aby poslední zápisky z vězení Kudeříkové Zlomky života, které byly vydány Československým spisovatelem v roce 1962, se znovu dostaly do učebnic?

Snad se nedočkáme toho, že jí bude upírána spoluúčast na komunistickém odboji, jak jsme svědky vytrhávání historických jevů ze souvislostí v současnosti. Novodobí historici se »štítí« studovat tzv. komunistickou historickou literaturu, jak jsem měla možnost poznat u novodobého historika T. Řepy při besedě nad jeho knihou Banderovci, a tak zhusta podléhají současným trendům. Jejich objektivita se pak nese zase jen na vlně současné propagandy. Jenže fakta jsou jasná.

Sedmý kongres Komunistické internacionály, který se konal v roce 1935 v Moskvě, vyhlásil boj proti šíření nacismu a fašismu vytvářením široké jednotné a lidové fronty proti válce, proti fašismu a nacismu. Širokou lidovou frontu nepodpořily pravicové síly. Vytvořily tak prostor pro rozpínavost fašismu ve Španělsku, Německu, Itálii…

Komunistická strana se k výzvě připojila a začala se aktivizovat do boje na obranu republiky, na obranu míru. KSČ na Brněnsku zřídila v roce 1936 krajský sekretariát Výboru pro pomoc Španělsku. Z Brněnska odešlo bojovat na 300 dobrovolníků na pomoc demokratické vládě, byla organizována materiální pomoc.

Ve vedení Svazu mladých

Významnou složkou levicového protifašistického hnutí vedeného KSČ byla i činnost Komunistického svazu mládeže. Ten si na základě kongresu Kominterny dal za cíl sdružovat do široké fronty mládež. Tak vznikl v roce 1936 v Brně Svaz mladých vedený komunistou Milošem Krásným a Karlem Mazourem. V Brně a okolí vznikly desítky odboček, např. v Brně-Juliánově, Husovicích, Obřanech, ve Veverských Knínicích. Právě ve vedení Svazu mladých působila i Maruška Kudeříková. Její cesta ke komunistickým myšlenkám byla jistě postupná, ale jednoznačná. Patřila k hrdinné generaci, která byla nucena rychle dozrát a ujasnit si svoje světonázorové postoje. Své mládí obětovala boji za vítězství nad fašismem a víře, že po válce bude společnost vybudována na spravedlivějších sociálních a politických základech. Její zápisky z vězení jsou toho důkazem.

Zaměří se Meeting na další mladé odbojáře?

Stejně jako na Marušku Kudeříkovou by Meeting Brno mohl svoji pozornost zaměřit na mnoho dalších brněnských mladých lidí, kteří stejně jako ona byli za svoji protinacistickou činnost zatčeni, mučeni, uvězněni a popraveni. Je ještě dost těch, po kterých jsou dodnes, naštěstí, ulice v Brně pojmenovány. A tak snad příští Meeting Brno se bude věnovat i jim, protože stále platí slova Julia Fučíka: »O jedno prosím: vy, kteří přežijete tuto dobu, nezapomeňte. Nezapomeňte dobrých ani zlých. Sbírejte trpělivě svědectví o těch, kteří padli pro sebe i pro vás. Jednoho dne bude dnešek minulostí, bude se mluvit o velké době a o bezejmenných hrdinech, kteří tvořili historii. Chtěl bych, aby se vědělo, že nebylo bezejmenných hrdinů. Že byli lidé, kteří měli svoje jméno, svou tvář, své touhy a své naděje, a že proto bolest i nejposlednějšího z nich nebyla menší než bolest prvního, jehož jméno bude zachováno.«

Anna ŠTOFANOVÁ


Marie Kudeříková, často zmiňovaná jako Maruška Kudeříková, byla studentka a odbojářka. Narodila se 24. března 1921 ve Vnorovech, okres Hodonín. Letos je to tedy 100 let od jejího narození. Zavražděna byla Němci 26. března 1943 v Breslau (Vratislavi). Strážnické gymnázium (dříve také jedenáctiletka), na kterém Maruška studovala, neslo v letech 1956-1990 její jméno. V roce 1990 se vrátilo k pojmenování po J. E. Purkyňovi, po němž se nazývalo po druhé světové válce (proslulý vědec na tomto gymnáziu vyučoval).

Její jméno však ve Strážnici nese Základní škola Marie Kudeříkové. V Havířově je rovněž po ní pojmenována základní škola, vedle níž stojí plastika Žal od sochaře Jiřího Myszaka. V Praze, Brně, Křelově (okr. Olomouc), Svitavách, Veverské Bítýšce, Břeclavi, Ostravě, Znojmě, Trutnově, Benešově a Ústí nad Labem jsou po ní pojmenovány ulice.

(mh)

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *