Česká vláda zaspala a spí zimním spánkem, říká předsedkyně LKŽ Šlahúnková

Rok 2022 přinesl mnoho změn, které znamenaly snížení životní úrovně obyvatel. Lidé čekali na pomoc vlády, ta však zaspala. Vládní deštník, který by občanům měl pomoci řešit jednotlivé problémy, je spíše výsměchem. Vláda nechala lidi žebrat o sociální dávky, vehnala je do nedůstojných životních podmínek. Raději upraví koaliční smlouvu a vládní prohlášení, aby si uhájila vlastní zájmy, a na předvolební sliby voličům dávno zapomněla. V rozhovoru pro iportaL24.cz to uvedla předsedkyně Levicových klubů žen Květa Šlahúnková.

Jste předsedkyní Republikové rady Levicových klubů žen. Dá se podle vás říct, že ženy mají v současné společnosti rovnoprávné postavení s muži?

V naší republice stále přetrvává tradiční postavení žen, i když žijeme v 21. století. Samozřejmě, že se postavení žen i mužů postupně srovnává, ale pořád ještě nás čeká hodně dlouhá cesta. Odráží se to již při výchově dětí, studijní obory jsou nabízené s určitým předurčením, pro koho se více hodí. Vždyť teprve nedávno jsme u nás začali mít zdravotní bratry, nebo dívku kominíka. Dokonce pro to ani nemáme správný výraz v češtině. A takových příkladů je mnohem víc.

Kde vidíte největší rozdíly v postavení žen vůči mužům?

V zaměstnání tyto rozdíly pokračují s pracovním zařazením, kdy vedoucí pozice např. v průmyslovém odvětví zastávají většinou muži, ve školství zase převládá postavení žen na pozici ředitelky školy. A to vůbec nemluvím o postavení v rodině, péči o děti, domácnost. Stále převažuje rozdělení na mužské a ženské práce. Stále mnoho rodin funguje na bázi: »Já vydělávám, ty vaříš a utíráš nosy.«

Ještě stále platí, že ženy na stejných pozicích jako muži dostávají výrazné nižší ohodnocení. Neměla by se touto otázkou více zabývat česká vláda, potažmo Evropská unie?

Evropská unie zadala studii, která se zabývá celkovým problémem rovnoprávnosti žen a mužů. Česká republika se sice v některých bodech zlepšila, ale konkrétně v tomto bodu jsme si pohoršili. Česká vláda by měla řešit srovnání výše platů bez ohledu na to, co jí přikáže EU. Jde přece o nás. Ženy mají o 1/3 nižší plat, než má muž na stejné pozici. My jsme v roce 2015 iniciovali petici na změnu koeficientu pro výpočet starobního důchodu, protože ženy na to celý život doplácí, ať v produktivním věku, nebo seniorském. Dodnes se nepodařilo ani vytvořit spravedlivou důchodovou reformu.

Souhlasíte s tím, aby bylo prosazeno zákonem anebo nějakým nařízením stejné zastoupení žen a mužů ve vedení firem anebo velkých společností?

S tímto úplně nesouhlasím. Že je málo žen ve vyšších pozicích, je jasné, měly by dostat více šancí dokázat, že jsou schopné, mají smysl pro organizaci práce, vedení kolektivu, ale… Co když bude dané zákonem nebo vládní vyhláškou, že ve firmě nebo společnosti musí mít na vedoucích pozicích stejné zastoupení, nebo že se musí střídat muž – žena a daná firma nebo společnost nesežene dost odpovídajících vedoucích pracovníků? A je jedno z jakého důvodu – typ zaměření firmy, nemocnice, školy, průmyslový podnik, nedostatek zájemců opačného pohlaví atd., pak nebude splněna vládní norma a firma nebude pracovat, vyrábět? Mělo by to být spíše doporučení, které by bylo motivační, aby se postavení mužů a žen srovnalo.

Jaký je váš názor na zavedení kvót pro zastoupení žen v politice?

Nad tímto jsme již vedly diskuse na různých fórech ženských organizací nejenom u nás, ale i na mezinárodní úrovni. Ani tady nejsem zastánkyně zavedení kvót. Politické strany a hnutí by měly již při sestavování kandidátních listin myslet na to, že ženy v politice hrají důležité místo, a proto by je měly postavit na kandidátní listině na volitelné pozice. Podle mého žena do politiky vnáší jiný náhled na řešení legislativních návrhů, je určitým katalyzátorem a uklidňujícím prvkem v politice. Přestože je v politice málo žen, domnívám se, že mít kvóty a za každou cenu poslat ženu do Sněmovny, do Senátu nebo do zastupitelstva obce nepřinese správný výsledek. Ne každá zájemkyně o to stát se političkou je vhodná, to samozřejmě platí i mužích.

Ve vedení Poslanecké sněmovny je Markéta Pekarová Adamová. Jak hodnotíte její působení v čele dolní komory? Je cítit, že jí vede žena?

No a jsme u toho, co jsem popisovala v minulé otázce. Ne každá žena nebo muž se hodí do politiky. Paní Markéta Pekarová Adamová je jedna z nich. Přes zastupitelku Prahy 8 se dostala až do Poslanecké sněmovny, ale ženskost se v jejím vedení neprojevuje. Vypadá to spíše, že zapomněla, že je žena, chybí ji sociální cítění, cit pro rodinu (nemyslím její vlastní rodinu), objektivnější pohled na postavení žen, že feminismus není sprosté slovo. Její názory se projevují i v řešení současných problémů se zdražováním všeho a v jejím vyjadřování směrem k seniorům a všem, kteří jsou na pokraji chudoby. Možná by se lépe uplatnila ve vedení firmy, kde převažují muži.

Dnes se mnoho rodin dostává do problémů kvůli vysokým cenám energií, a také kvůli zdražování především potravin. Jak hodnotíte pomoc vlády občanům?

Česká vláda zaspala a spí zimním spánkem. Vládní deštník, který by nám, občanům, měl pomoci řešit jednotlivé problémy, je spíše výsměchem. Jak si může vláda dovolit nechat lidi žebrat o sociální dávky, vehnat nás do nedůstojných životních podmínek? Všechny okolní státy pro své občany začaly hledat jiné formy pomoci, odpuštění DPH, zastropování cen, regulaci příspěvků, ale hlavně začaly na jaře a ne až na podzim jako naše vláda. Vládní kroky jsou nejednotné, předem neprodiskutované a tím se všechno zdržuje. Raději upraví koaliční smlouvu, vládní prohlášení, aby si uhájili vlastní zájmy, a na předvolební sliby voličům dávno zapomněli.

Jak dopadá tato situace na rodiny matek samoživitelek?

Matky samoživitelky nemají lehké postavení. Z jednoho platu uživit děti, zajistit jim vzdělání, zájmovou činnost a další potřeby, mít finance i na potřeby pro sebe je hodně složité. Ano, mají např. nárok na příspěvek 5000 Kč na dítě, který byl vyhlášen v srpnu, má nárok na další sociální dávky, ale ani to v některých rodinách nestačí. Musí hodně zvažovat, co si můžou dovolit zafinancovat a co prostě musí počkat. A to jsme v době Vánoc. Kolik výzev, kolik charit, různých spolků pomohlo těmto ženám, aby jejich děti pod stromečkem našly aspoň jeden dárek? A to je důstojný život?

S jakým problémy se na vás ženy obracejí, hledají u vás pomoc nebo alespoň radu?

Obracejí se na nás hlavně seniorky. Dříve hledaly informace o možnostech zájmové činnosti, zapojení se do vhodných aktivit. V covidové době nastala obrácená situace a ženy různého věku samy nabízely pomoc, ať už to bylo šití roušek nebo pomoc s donáškou nákupů, jídla. Nejsmutnější je však současná doba, kdy se na nás obracejí s žádostmi o pomoc při vyřizování elektronické administrativy na úřadech práce, aby dostaly příspěvek na bydlení, dopravu a mohly využít všeho, na co mají nárok. Nevyznají se v džungli sociálních zákonů a vyhlášek, které se každou chvíli mění hlavně v jejich neprospěch.

Jaké zákony by se podle vás měly přijmout, aby se situace zlepšila?

Všechny zákony, které pomohou rychle řešit snížení cen energií, potravin. Aktualizovat stávající zákony, nevymýšlet zbytečně nové, které jsou většinou nedokonalé. Zrušit nesmyslný prodej energie na zahraniční burze a prodávat je za české ceny. Týkají se toho však i zákony o bankách, zdravotních pojišťovnách, velkých společnostech a dalších, aby na krizi nebohatly a občané nechudli.

Jak hodnotíte postup české vlády ke konfliktu na Ukrajině?

Členky LKŽ od začátku letošního roku nesouhlasí s kroky naší vlády. Nejdříve vláda posílala na Ukrajinu »dárky«, které zabíjely děti, ženy, muže. Pak už se neskrývala za humanitární pomoc, ale nechala si schválit nouzový stav, aby mohla jednodušším způsobem posílat zbraně a podporovat válečný konflikt. Přijetí uprchlíků z Ukrajiny také nezvládla. Nerozlišovalo se a neregistrovalo se, kdo je uprchlík z ohrožené oblasti, který potřebuje opravdovou pomoc, a kdo je »uprchlík« z jiné oblasti. Jsme jediný stát, který se takto velkoryse zachoval na úkor vlastních občanů. Státní dluh, který narostl z furianství našeho předsedy vlády, budou splácet ještě naše pravnoučata. Vládní pomoc se v některých ohledech ukazuje být problematická pro naše občany. Mnohé lékárny nedokážou zajistit distribuci léků a vláda mezitím v tichosti odešle nemalý počet kamionů léků na Ukrajinu. Pomáhat ano, ale ne na úkor vlastních občanů, a tady naše vláda naprosto selhala.

Rok 2022 nám přinesl další trápení s covidem, ozbrojený konflikt kousek od našich hranic, česká vláda nám snížila životní úroveň. Za nás, ženy LKŽ, bych chtěla všem čtenářům popřát, aby rok 2023 přinesl radost, zdraví, štěstí, aby naše vláda dostala rozum, ale hlavně aby nový rok přinesl život v míru.

Jana Dubničková

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.