Východočeské regionální recepty

řepáčky

 

Vdolečky – řepáčky / řepánky

Potřeby na těsto: 200 g pšeničné mouky, 300 g hladké mouky, lžička soli, 1 kostka

kvasnic (stačí i méně), asi 50 g cukru, 70 g rozpuštěného másla nebo Hery, žloutek, mléko podle potřeby

Postup: Z uvedených surovin zpracujeme těsto, mléka dáme tolik, aby těsto mělo hustotu těsta na koláče. Necháme vykynout. Po vykynutí dáváme lžící na pomoučněný válek kousky těsta, rukama každý kousek roztáhneme a lžičkou na něj dáme náplň. Zabalíme a rovnáme na plech. Na plechu necháme ještě několik minut nakynout. Pak pečeme.

Náplň: Jednu cukrovou řepu oloupeme, nastrouháme na jemno, podusíme na kousku másla do měkka. Hned po změknutí přidáme mletý mák (nebo mleté ořechy), tak aby se spařil. Přidáme pro výraznější chuť také lžičku skořice. Nesladit! Řepa je totiž sladká.

Poznámka: Babičky kdysi dělávaly z řepy také sirup, který používaly na slazení. Je to však poměrně pracné.

 Dráža Nedvídková. Stěžery

 

mak bily I pardubicko ruztovy květ (z bile kvet makovic 13

 

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Zajímavost:

Mletý mák je kulinářským vynálezem z Čech. Například Němci mletý mák neznali a nevyužívali. Jinde ve světě se pěstování máku vyhýbají – z nezralých makovic se sbírá  opium.

Opium je tedy vlastně ztuhlá mléčná makovicová šťáva. Má hnědou barvu a zvláštní zápach, a velice ostrou a hořkou chuť. Tradiční oblasti pěstování máku za účelem získávání opia jsou oblasti maloasijská a předoasijská, zejména jejich horské polohy.

 Mák jako symbol mnohosti

 Mák se objevuje u slovanských národů v řadě zvyků a pověr. Tak např. na Slovensku prý na Štědrý večer ukryla dívka trochu máku od večeře do záňadří a jakmile udeřila dvanáctá hodina, běžela jako první na půlnoční. Po bohoslužbách pospíchala také první z kostela a popouštěla opasek – kolik zrnek máku z pazuchy vypadlo, tolik prý měla mít „frajerů“.

 Na Ukrajině byl zase zvyk posypávat zemřelého v rakvi mákem a pytlíček s mákem umístit i do jeho nohou se slovy: „Tehdy můžeš chodit, až. tento mák přepočteš“. Tento obyčej byl konán proto, aby dotyčný nechodil strašit lidi. Maková zrnka tu byla symbolem nesčetnosti či nepočitatelnosti a byla tak ochranou proti zlým duchům, kteří měli tu vlastnost, že museli nejprve vše počítat. Obdobnou „počítací mánii“ měli zlí duchové a čarodějnice i v našich krajích. Tak se doporučovalo den před nocí, kdy měly zlé bytosti moc škodit člověku, nasypat před dveře hromádku slámy. Pokud přišla čarodějnice k domu, musela se nejprve dát do počítání stébel, a tím jí nezbyl čas škodit.

 Mák se objevuje i v řadě přirovnání. Pověstná je krása makových květů a tak například vystrojené děvče je srovnáváno v lidových písních s makovým květem. Pěkně učesané děvčátko má zase „hlavičku jako makovičku“. A pokud to někomu nemyslí, může se o něm třeba říct, že má „prázdnou makovici“.

 Ručně klepaný mák je kvalitní a vydrží dosti dlouho – na rozdíl máku sklízeného a vymláceného strojem, protože při strojním zpracování může dojít k poškození semen, které pak snadno hořknou (žluknutí tuku). Nejsou-li semena poškozena, lze mák skladovat bez ztráty chuti i několik let a používat v kuchyni.

 sejkorykrkonošské

 

Kerkonošské sejkory se švestkama

 

Na dvě sejkory: 200 g brambor, 200 g švestek, 2 vejce, 2 lžíce mouky, půl malé cibule, stroužek česneku, sůl, pepř, majoránka, lžička oleje na pánev.

(Stačí pro dva diabetiky. Podle počtu strávníků a jejich hladu je možné násobit množství surovin. Pokud sejkory děláte opravdu ve velkém, nahraďte vždy jedno vejce rovnou lžící mouky. Použila jsem dvě vejce kvůli optimálnímu příjmu bílkovin, což je pro diabetiky nezbytné.)

Brambory oškrábeme, jemně nastrouháme a připravíme klasické bramborákové těsto. Švestky vypeckujeme a buď rozpůlíme, nebo pokrájíme a zamícháme rovnou do těsta. Rozpálenou pánev s nepřilnavým povrchem potřeme olejem a urovnáme polovinu těsta do silnější placky. Pokud jsme nezamíchali švestky do těsta, ihned jimi povrch poklademe a zvolna pečeme. Obracíme přehozením, jinak švestky vypadají a je po efektu. Kdo neumí obracet placky přehozením, raději ať zamíchá švestky do těsta. Po obrácení zvolna dopečeme a jíme teplé.

Lze také připravit s jablky. Původně se sejkory pekly na plechu na plotně a patřily mezi obvyklé krmě krkonošských tkalců a chalupníků. Ti pochopitelně šetřili vajíčky mnohem více, než jsme nuceni my a často je vynechali úplně. Pokud chcete následovat jejich příkladu, pak nastrouhané brambory přelijte pár lžícemi horkého mléka a po vmíchání hladké mouky nechte těsto rozležet, aby se uvolnil lepek a placky se netrhaly.

Vařila Taťána LANKAŠOVÁ (HK)

Koprelka

Recept na koprovou polévku

300 g brambor * sůl * 1/4 l navinulé smetany * 1 lžička kmínu * 1 lžíce hladké mouky * 1 lžíce kopru čerstvého, sušeného nebo naloženého v octě * 2 vejce uvařená natvrdo.

Postup: Oloupané brambory nakrájíme na kostky, zalijeme horkou vodou, okmínujeme a vaříme doměkka. Vývar s bramborami zalijeme smetanou smíchanou s moukou. Polévku povaříme pět minut za občasného prokvedlání. Ochutíme koprem a před podáváním přidáme do talíře rozkrájená vejce.

 

Recept poskytl: www.kralovehradeckyregion.cz

 

 

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *